Šaarš Teran,
právoplatně zvolený zástupce lidu Pekelných Ještěrů

NECHTE SE NENÁVIDĚT
PODZEMÍ PRO ZEMI
SELHÁNÍ ROZUMU

Úvodem

Šaarš Teran promlouvá k pozemskému lidu: 
   Přřřátelé, lidé... vítejte na stránkách, stavějící opozici hrozbě ze strany vesmírných lidí. Jejich sladká slova pronikla už do srdcí mnoha lidí, aby následně mohli být těmito záludnými stvůrami ovládnuti a použiti k děsivým pokusům, nebezpečným tělesným a duššševním operacím, kterým větššina z nich podlehla. Aštar Šeran, tyranizující velkou část vesmíru svou krutovládou pomluvil nás, nebohé Ješštěry z podzemí. Jeho tajný plán má za úkol si přisvojit Zemi a přiskupit ji ke jeho otrockému vesmírnému impériu. Záludná ssslova nepřátelské propagandy již svedla stovky jiných rasss a Země má být dalššší z nich. Já, Šaarš Teran, představitel svobodných podzemních republik Ještěrů, žijících v mírumilovné konfederaci založené na zapatismu, vás vyzývám... Pokud se nechcete stát otroky vesmírných lidí skrze jejich podlé ovládnutí vašššeho srdce, připojte se nám. Naslouchejte večernímu šššustotu ve trávě, sledujte pohyby hbitých ješššštěrek, které nezvyklým třesssotem svého těla naznačují vessssmírnou hrozbu...

Proč věřit ještěřím lidem?

Po mnohá tisíciletí jste byli vesmírnými lidmi ponižováni bez toho, aby si to kdokoliv z vás uvědomoval. Ještěří národ z Pekel již nemůže této tragédii dále přihlížet a proto se rozhodl uvést věci na pravou míru, alespoň částečně. Mýtus o tom, že se člověk vyvinul z opice, může být konečně vyvrácen. Jedním ze nástrojů, jak k tomu dojít, jsou vlastní smysly, oči - nikoliv srdce, tolik proklamované lstivými vesmírnými lidmi. Každý člověk si na konci své páteře může nahmatat ocasní kost, která v dřívějších dobách sloužila jako pojítko mezi páteří a ještěřím ocáskem. No řekněte, mají šimpanzi ocas? Ne! Tím se vše vyjasňuje. Jednoho dne v minulosti, roku 15459 pradávného ještěřího kalendáře, přistáli vesmírní lidé na planetě Zemi. Tehdy byla hustě pokryta močály a ještěřím obyvatelstvem. A náš lidi uvěřil v jejich lásku. Nicméně jakmile se koráb otevřel, namísto delegace rozdávající lásku čekala náš národ pouze zkáza. Černý oblak vesmírného moru pohltil pradávná písková města Ještěřích lidí. Pouze malá část přežila a uchýlila se do podzemí. Zbytek byl vydán na milost této děsivé chorobě, strachem a děsem z následujících událostí se všem ještěřím lidem oddělily ocásky (podobně, jako se to děje dnešním ještěrkám v případě ohrožení). Po měsících děsivé černé smrti přistály kolonizační lodě vesmírných lidí... To, co čekalo nebohé přeživší, kteří se nestihli uchýlit do podzemí, bylo nepředstavitelné. Z nepřítelských lodí vystoupili tisíce vojáků v šedivých uniformách pod vedením Aštara Šerana. V rukou však místo zbraní drželi šílené stroje. Nebozí přeživší byli polapeni těmito stvůrami a do jejich nesmrtelných těl byl vložen stroj, umělé srdce. Tento nepřirozený orgán odesílal po následující století veškerou sílu skrze lásku vesmírným lidem k tomu, aby oni sami se stali věčnými. Těla ztratila šupiny a přirozeně zelená pokožka se změnila v odporně růžovou, slabou lidskou tkáň. Aštarova armáda však brzo zjistila nedostatek populace, který by neuživil jejich nezastavitelné cíle. Kvůli velice nízkému počtu ještěřích lidí Aštar odletěl a zotročil jiné planety, dokud se na Zemi nová rasa lidí dostatečně nerozmnoží. A ten čas nadešel. Lidé mezitím zapoměli na břímě historie a pomalu začínají věřit starému utlačiteli. Pomalu se jejich osud přibližuje osudu ostatních obydlených planet... Nekonečné utrpení temných planet, pohlcených stínem vesmírných vetřelců, hovořících o lásce.

 


Ilustrace operace, při níž vkládá vesmírný člověk srdce do těla bezbranného ještěra

Mírumilovné město Pekla (podle slova péci, nikoiv peklo), postavěné Ještěrčími lidmi

 

Stránky budou postupně aktualizovány. Jedná se zatím pouze o předběžnou verzi, informující o nejpodstatnějších nebezpečích hrozícím z nebes.